Jdi na obsah Jdi na menu
 


Aktivita 703A02 Sociálně geografická analýza 1

7. 5. 2008

Pavel CHROMÝ, Zdeněk KUČERA, Markéta ŠANTRŮČKOVÁ, Věra VÁVROVÁ, Marie TRANTINOVÁ

Cíl aktivity

Lze rozdělit do dvou hlavních oblastí:

1) Charakteristika sledovaného území a analýza jeho současných socioekonomických poměrů.

2) Identifikace stávajících i možných rizik budoucího vývoje a současných předností území.

Metodika a postup práce

·         Shromáždění údajů o vývoji správního uspořádání

·         Shromáždění statistických dat o socioekonomických poměrech

·         Zpracování dat, tvorba výstupů a jejich slovní interpretace

Výsledky

Poloha a správní uspořádání

·         Okrajová poloha při hranici Středočeského kraje, okres Kutná Hora

·         Na území dřívějších politických okresů Čáslav a Kutná Hora

·         Součást územních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) Čáslav a Kutná Hora

·         Skládá se s územních obvodů 15 obcí či jejich částí (26 částí obcí)

.

Obr. 1: Správní rozdělení sledovaného území

Obrazek

Obr. 2: Obce a jejich části v zájmovém území

Obrazek

.

Obyvatelstvo a zástavba v dlouhodobém vývoji

V současnosti žije ve sledovaném území asi 7 000 trvale bydlících obyvatel.

Od poloviny 19. století docházelo k trvalému úbytku obyvatel, nejvýrazněji po druhé světové válce.

Oproti stavu z roku 1869 dnes v území žije o přibližně 50 % obyvatel méně, přičemž sídla s největšími populačními úbytky se nacházejí v jeho východní části (např. Zaříčany, Sulovice, Lišice).

Jediným sídlem, které z dlouhodobého pohledu obyvatelstvo získává je Záboří nad Labem, specifické svou výhodnou dopravní polohou. Populačně relativně méně ztrátovou je oblast řešeného území v okolí Žehušic a Nových Dvorů, ležící v širším zázemí okresního města Kutná Hora.

Změny v počtu domů vykazují zcela opačný trend než vývoj počtu obyvatel. Od poloviny 19. století se počet domů v zájmovém území téměř zdvojnásobil. Nejvíce se jejich počet zvýšil v Záboří nad Labem, Nových Dvorech a Církvici.

Z hlediska dlouhodobého populačního vývoje se sledované území výrazněji neodlišuje od ostatních vnitřních periferií v Česku.

.

Graf 1–2: Vývoj celkového počtu obyvatel a domů ve sledovaném území od pol. 19. století a struktura jejich rozložení do velikostních kategorií částí obcí podle populační velikosti

Obrazek

.

Demografické poměry v současnosti

Pouze 50 % z celkového počtu obyvatel území tvoří rodáci.

V území je výrazně zastoupeno starší obyvatelstvo a to zejména v sídlech menších, nebo ležících ve více odlehlé východní části území.

Dětská složka populace je též ve srovnání s průměrnými hodnotami za Česko zastoupena nadprůměrně, ovšem podle očekávání je soustředěna především v sídlech v západní části sledovaného území. Tedy sídlech, která z dlouhodobého hlediska vykazují nejmenší populační úbytek.

.

Zaměstnanost a ekonomická aktivita obyvatel

Ve všech sídlech se podíl ekonomicky aktivních obyvatel blíží 50 % jejich populace.

V území je obecně vysoká míra zaměstnanosti v zemědělství (asi 4 násobek průměru Česka), která v některých sídlech přesahuje i 20 % (zejména Bernardov, Kobylnice, Lišice, Sulovice). Mezi sídla s relativně nízkými hodnotami tohoto ukazatele patří zejména Záboří nad Labem, Hlízov, Nové Dvory či Chotusice.

Převažuje zaměstnanost v průmyslu, která je nejvyšší v západní části území. Tím se území výrazněji neodlišuje od ostatních venkovských oblastí v Česku.

Nezaměstnanost se v námi sledované oblasti blíží průměrné hodnotě v Česku a území není z hlediska tohoto jevu výrazněji diferencováno. Nicméně v některých vybraných sídlech může nabývat relativně vysokých hodnot (viz např. Lišice, Třebešice, Vlačice).

Velká část ekonomicky aktivních obyvatel za prací vyjíždí mimo místo svého bydliště. Většina této vyjížďky se odehrává v rámci okresu Kutná Hora či příslušné obce.

.

Zástavba a infrastruktura

V území se nachází přibližně 2600 domů. Převažují domy rodinné. Většina staveb je využívána k trvalému bydlení.

V sídlech v zázemí okresního města se ve větší míře uplatňuje nová výstavba.

Podíl rekreační zástavby lze v kontextu Česka označit jako nízký. I když v některých menších sídlech jako např. Horka I, Lišice, Sulovice může dosahovat pro dané území relativně vysokých hodnot.

Z hlediska vybavenosti infrastrukturou se sídla ve sledovaném území výrazněji neodlišují od jiných v obdobných částech českého venkova. Většina obyvatel žije v bytech s připojením na vodovod. Plynofikace je rozvinutá pouze v Bernardově, Církvici a Jakubu, částečně též v Hlízově. Ve většině sídel v oblasti není realizováno připojení na veřejnou kanalizační síť.

.

.

Závěr

Území můžeme obecně označit jako klasickou vnitřní periferii. Z prostorového hlediska lze vysledovat určité rozdíly mezi jeho západní a východní částí. Do určité míry se také projevuje polarizace sídelní struktury na rozvinutá jádra obcí (dobře vybavená větší sídla s dobrou dopravní polohou) a ostatní části obcí, u kterých může docházet k další marginalizaci. Významnou překážkou budoucího rozvoje oblasti může být zejména zděděná ekonomická specializace v zemědělství.

 
 

 

 
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License .