Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rámcová metodika projektu

        Postup implementace principů a zásad Evropské úmluvy o krajině v intenzivně zemědělsky využívaných oblastech nesoucích stopy historických krajinářských úprav je realizován formou pilotní studie v oblasti Nové Dvory - Kačina, okres Kutná Hora.

        Zvolené území představuje individuálně vymezenou územní jednotku (typ krajiny) se specificky utvářenou strukturou kulturní krajiny. Jedná se o segment intenzivně zemědělsky využívané krajiny na středním toku Labe, součást Čáslavské kotliny s přechodem v okrajové částí do Chvaletické pahorkatiny. Území zasahuje do pravěké sídelní oblasti, základ stávající struktury sídel a krajiny je spjat s kolonizačním úsilím cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory.

        Jádrem (řešené území) jsou obce Nové Dvory (905 ha) a Svatý Mikuláš (644 ha), kde jsou doposud zachované stopy rozsáhlých krajinářských úprav především z období baroka a klasicismu (součást krajinné památkové zóny Žehušicko). V rámci postižení širších územních a vývojových vztahů je ve vybraných aspektech sledováno i širší (zájmové území), které lze předběžně vymezit rozlohou chotkovského panství na konci 18. století. V centru tohoto panství dal hrabě Jan Rudolf Chotek v letech 1802 až 1822 vybudovat reprezentativní zámek Kačinu, obklopený botanickou zahradou (botanik N. J. Jacquin), parkem a oborou. Park a přilehlé lesní porosty se staly kromě nesporných estetických krajinářských hodnot také významným centrem biodiverzity a biocentrem v rámci ÚSES stejně jako uznanou genovou základnou místních genotypů několika druhů listnatých dřevin. Na panství bylo provozováno již v 19. století vyspělé zemědělství (národohospodář Karel Puteani, ekonom A. E. Komers). V současnosti je zámek ve správě Národního zemědělského muzea v Praze - Muzea českého venkova.

Řešení výzkumného projektu vychází z následujících pracovních hypotéz:

  1. Evropská úmluva o krajině může být i na lokální úrovni vhodným východiskem k vypracování efektivních postupů k zabezpečení trvale udržitelného rozvoje krajiny, respektujícího jak její hospodářský potenciál, tak i ochranu a rozvoj přírodních a kulturně-historických hodnot krajiny.
  2. Efektivní péče o přírodní a kulturní dědictví krajiny může být realizována pouze na základě důkladného poznání vývoje krajiny, stavu krajinných hodnot, sil a tlaků ovlivňujících vývoj krajiny. Toto poznání je základem pro participativní přístup a impulsem pro následnou sdílenou odpovědnost státních a samosprávných orgánů, vlastníků a uživatelů krajiny, jakož i odborné a laické veřejnosti.

 
 

 

 
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License .