Aktivita 702A02 Dokumentace vývoje krajiny 4
Věra VÁVROVÁ, Markéta ŠANTRŮČKOVÁ, Pavel NOVÁK
Cíl aktivity
Zdokumentování vývoje krajiny zájmového území ve vazbě na hospodářský a společenský kontext na základě studia literatury a historických pramenů. Pozornost byla zaměřena především na podchycení vazeb mezi místním a celospolečenským děním.
Metodika a postup práce
Tato aktivita úzce navazuje na aktivitu 701A04, jejímž úkolem bylo zhodnocení vývoje krajiny v zájmovém území. Výsledkem aktivity 701A04 bylo i vymezení jednotlivých etap vývoje krajiny v zájmovém území.
V aktivitě 702A02 byly tyto etapy srovnány s vývojem v rámci celých českých zemí na základě:
· Studia odborné literatury
· Shromáždění a studia pramenů
Výsledky
Obsahová náplň aktivity
Základní poznatky
Porovnáváme-li vývoj v rámci celých českých zemí a na našem zájmovém území, nenajdeme mnoho odlišností. Novodvorsko a Žehušicko se nachází ve středních Čechách ve staré sídelní oblasti, takže celospolečenské dění se zde bezprostředně odráželo.
Ve 12. století zde začala vnitřní kolonizace, kterou podporoval především sedlecký klášter, vlastník většiny vsí. Ve 2. polovině 13. století byla v Kutné Hoře nalezena velmi bohatá stříbrná ložiska, Kutná Hora se stala druhým nejvýznamnějším městem království a s městem se rozvíjelo i jeho hospodářské zázemí na Novodvorsku a Žehušicku. Husitské války v 1. polovině 15. století zpomalily hospodářský rozvoj. V roce 1421 byl vypleněn sedlecký klášter a v Čáslavi se konal husitský sněm.
V 16. století se postupně zformovala panství Novodvorské a Žehušické, obdobný proces probíhal i jinde v českých zemích. Šlechta i zde hospodařila ve vlastní režii a zakládala rybníky.
Třicetiletá válka (1618 – 1648) stejně jako jinde přinesla vyplenění především rolnických hospodářství a úbytek počtu obyvatelstva. Po válce se prosadily šlechtické dvory a nově zakládané ovčíny. V následujícím období (zvl. přelom 17. a 18. století) byla barokně upravena sídla majitelů panství i s přilehlou krajinou. Další výrazné úpravy krajiny (přelom 18. a 19. století) souvisely s novým přírodně-krajinářským stylem.
V 19. století došlo k zintenzivnění zemědělské výroby, průmysl se rozvíjel jen pozvolna a jednalo se o malé podniky vázané především na zemědělskou výrobu, protože zdejší oblast není bohatá na nerostné suroviny. Ale pozice zájmového území ve středních Čechách zabránila tomu, aby hospodářsky zaostávalo za jinými oblastmi.
Ve 2. polovině 20. století zde stejně jako jinde došlo k socialistické kolektivizaci, vytvoření velkých lánů a velkokapacitních chovů dobytka a tím k narušení stability krajiny.
V průběhu celého historického vývoje měly významný podíl na změnách probíhajících v krajině jednotlivé subjekty a osobnosti - vlastníci z řad církve, panovník, šlechta, města a pro mladší období různé společnosti, firmy, státní instituce. Svoji tvůrčí práci ať v oblasti umělecké nebo odborné zde uplatnila řada umělců, hospodářů, techniků a řemeslníků.
Obr. 1: Mapa okolí tzv. turkaňské štoly od Lacknera z roku 1655, České muzeum stříbra v Kutné Hoře, inv. č. A 97
Obr. 2: Busta Jacquina z knihovny zámku Kačina
Obr. 3: Pohled na sedlecký klášter z počátku 19. století, rytina ze sbírek NZM Kačina
Obr. 4: Fotografie z Žehušické obory okolo roku 1929, Fotodokumentace VÚKOZ, v.v.i.
Obr. 5: Fotografie Žehušického zámku z roku 1932, SOkA Kutná Hora, Pamětní kniha Žehušic III
Obr. 6: Současná zemědělská krajina v okolí Borku na Žehušicku
