Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dopracování problematiky Aktivity 803A01 – Analýza vody a vodního režimu krajiny zájmového území I. etapa

1.  Povodně

Řeka Doubrava byla a je často postihována povodněmi zejména na dolním toku pod Žleby, kde získává charakter nížinatého toku.

K úpravám na toku Doubrava docházelo pravděpodobně již od středověku, od počátku 20. století v podobě přehrady Pařížov, jezů, protipovodňových hrází, dále proběhly meliorace, odvodnění či napřímení vodního toku. Následkem je degradace prostoru údolní nivy a zrychlený odtok vody, který se negativně projevuje v povodních a rozlivech níže po toku.

Největší povodně za posledních 100 let byly pouze na úrovni Q20 (20letá voda). Při těchto záplavách dochází k vybřežení a rozlivům Doubravy v oblasti Vrdů, Zbyslavi a Žehušic. Velká povodeň se na úrovni 50leté, 100leté nebo větší vody na Doubravě za posledních 100 let nevyskytla.

Vodní tok Doubrava je nyní v říčním kilometru 0,000-5,200 (jez v Habrkovicích) upraveným vodním tokem. V napřímené trase bylo vytvořeno koryto hlubokého, neproměnného lichoběžníkového průřezu, s nečleněnou kynetou opevněnou kamennou dlažbou. Většina navazujících poříčních a nivních biotopů byla zlikvidována. V některých úsecích řeku doprovázejí nízké, těsně přisazené hráze. Kapacita takto upraveného koryta dosahuje Q20 – dvacetileté vody.

Do podoby umělého koryta pravidelného lichoběžníkového profilu byly regulovány i toky Černé strouhy a Lanžovského potoka.

Z roku 1925 pochází projekt regulace Zaříčanského a Starkočského potoka, který řešil území o rozloze 64 hektarů spolu s meliorací dalších 391 hektarů. V roce 1931 byl schválen návrh regulace Brslenky zahrnující její tok od ústí do Doubravy po čáslavsko-chotusickou silnici. Součástí regulačního projektu bylo i odvodnění přilehlých pozemků na ploše 47 ha a závlaha luk na ploše 27 ha.

Plošně mnohem rozsáhlejší meliorace proběhly v 60. letech 20. století.

Obr. 1 Záplavová území v zájmovém území Kačina

Obrazek

V zájmovém území byla nově stanovena záplavová území Krajským úřadem Středočeského kraje (záplavové území stanoveno vždy včetně vymezení aktivní zóny):

Doubrava: stanovené záplavové území zasahuje do územních obvodů obcí Záboří nad Labem, Kobylnice, Rohozec, Žehušice, Vlačice, Bílé Podolí, Vrdy, Vinaře a Žleby. V mapách je zakreslen rozsah záplavy Q5 (pětiletá voda), Q20 (dvacetiletá voda), Q100 (stoletá voda). Jako oblast s nejvyšší mírou povodňového nebezpečí je vymezena aktivní zóna.

Brslenka: záplavové území zasahuje do územních obvodů obcí Chotusice, Žehušice, Rohozec. 

Klejnárka: záplavové území zasahuje do obvodu obcí Třebešice, Církvice, Nové Dvory a Hlízov. Zákres záplavy Q5 a Q20 je však nutno hodnotit velmi kriticky jako silně naddimenzovaný a zcela nereálný, zejména pokud jde o rozsáhlé plochy v k.ú. Církvice, Nové Dvory a Hlízov. Empiricky lze doložit, že při Q5 a Q20 zde k uvedeným rozlivům nedochází. Realističtější je vymezení aktivní zóny.

Vrchlice: záplavové území se týká pouze obce Nové Dvory a splývá se záplavovým územím Klejnárky. Na dolní Vrchlici k rozlivům prakticky nedochází.

2.  Rozdělení vodních toků do skupin podle průtočnosti

Zájmové území Kačina bylo v minulosti silně antropogenně ovlivněno. Podle materiálů správce toku (ZVHS – zemědělské vodohospodářské správy) bylo přes 40 % délky všech sledovaných toků v minulosti upraveno a přes 20 % plochy území odvodněno. Tyto zásahy do území, hydrografické sítě a morfologie koryt způsobily změny v odtokovém režimu především drobných vodotečí. Terénní průzkum skutečné průtočnosti vodních toků proběhl v rámci řešení projektu v r. 2009.

Tab. 1: Kategorie vodních toků podle průtočnosti (trvalá, sezónní, suchá koryta)

Kategorie toku

délka (km)

podíl (%)

celoročně průtočné

83,445

66,79

sezónně průtočné

23,500

18,81

suchá koryta

17,991

14,40

celkem

124,936

100,00

A. Celoročně průtočné toky

Většina vodních toků ve sledovaném území byla zařazena do této kategorie. Tyto toky byly v minulosti upraveny a zahloubeny, pozemky kolem nich odvodněny a voda svedena do toků. Patří sem Doubrava, Klejnárka, Brslenka, Vrchlice, Beránka, Stará Klejnárka (mimo úseku v kačinské oboře), Černá strouha, Lanžovský potok a Čertovka.

B. Sezónně průtočné toky

Toky, kde hladina podzemní vody nezajišťuje celoroční odtok vody, ale ve vlhčích obdobích roku je dostatečně vysoko, aby se sezónně podílela na povrchovém odtoku v korytě. Jde o zahloubené toky s minimálním podélným sklonem.

Do této skupiny patří úsek Staré Klejnárky v parku u zámku Kačina a některé drobné přítoky.

C. Suchá koryta toků

Toky, jejichž dna nedosahují úrovně hladiny podzemní vody a povrchový odtok je do nich koncentrován jen při extrémních srážkových situacích. Za normálních situací je koryto zcela suché. Jedná se o mělce zahloubená, vyschlá koryta toků, která jsou často zapadaná listím a větvemi a nenesou stopy po nedávném průtoku vody.

Obr. č. 2: Rozdělení toků podle průtočnosti koryta s vyznačením upravených úseků toků a odvodněných území

Obrazek

3.  Možnosti revitalizačních opatření v zájmovém území

Přirozený průběh vodních toků v krajině a jejich bezprostřední okolí bylo s rostoucím využíváním půdy pro zemědělství výrazně změněno. Vývoj struktury krajiny je možné sledovat na srovnání současných leteckých snímků s mapami II. Vojenského mapování (1836-1852). Na obr. 3 a 4 jsou zobrazeny typické příklady nejvýznamnějších změn. Do leteckých snímků je zakreslen původní průběh trasy toku Doubravy (obr. 3) a původní poloha vodních ploch (obr. 4).

Obr. 3: Srovnání současného průběhu toku krajinou a využití příbřežní zóny se stavem zakresleným na mapách II. VM; Zdroj: letecké snímky a mapy II. VM – www.cenia.cz

Obrazek

Obr. 4: Zaniklé rybníky v okolí Sv. Mikuláše; Zdroj:letecké snímky a mapy II. VM - http://www.cenia.cz

Obrazek

V zájmovém území došlo k nevratným změnám v odtokovém režimu a biotopů vázaných na vodní toky. V současné době není možný návrat vodních toků do jejich původního a přirozeného stavu. Revitalizační opatření by měla zohledňovat především zachování a zlepšení stability krajiny a měla by sledovat následující cíle:

§  Obnovení biokoridorů podél toků

§  Zpomalení odtoku vody z území, vytvoření retenčních prostorů

§  Vytvoření útočišť pro vodní organismy v korytech toků

§  Zastavit vysychání území (zvýšit hladinu podzemní vody)

§  Zamezit nadměrnému přísunu živin do toků.

4.  Závěr

Z analýzy sledování vodních stavů v korytech toků vyplývá, že zásahy provedené ve sledovaném území ve velké míře ovlivnily odtokový režim všech drobných vodotečí. Odvodněním zemědělských pozemků a zahloubením hlavních toků území se pravděpodobně snížila hladina podzemní vody natolik, že toky, které zůstaly bez zásahu v přirozeném stavu, jsou nyní vyschlé. Důležitou roli zde hraje i fakt, že podél více než 80 % délky všech hodnocených úseků doprovodné vegetační pásy nemají dostatečnou šířku, vhodnou druhovou skladbu, nebo zcela chybí, Do toků se tak přímo z polí dostává velké množství živin, které podporuje neprostupné zarůstání koryt. Rostliny dále z toků odebírají již tak kritické množství vláhy.

Z výsledků ekohydrologického hodnocení vyplývá, že hlavním faktorem, který negativně ovlivňuje stav vodních toků a jejich funkci v krajině, je nedostatečná kvalita doprovodných vegetačních pásů, extrémní zahloubení koryt toků a minimální variabilita v příčném a podélném profilu. V takovýchto tocích jsou jen velice omezené podmínky pro rozvoj přirozených vodních organismů. Navržená revitalizační opatření se tedy převážně soustředila na zlepšení kvality vegetačních doprovodů jak z hlediska jejich šíře, tak i druhové skladby. Dále pak byla navržena opatření, která diverzifikují proudění v korytech toků a vytvoří tak nová stanoviště a úkryty pro vodní organismy.

Při navrhování možností revitalizačních opatření byl kladen důraz na opatření, která zadrží vodu v krajině a pro případ povodňových událostí zvýší její retenční kapacitu a sníží průchod povodňové vlny. Sem spadá např. vytvoření prostoru pro rozvoj mokřadní vegetace, přeměna sezónně neprůtočných vodních toků ve vlhké průlehy a vybudovaní mělkých jezírek v rámci vegetačních doprovodů.

Literatura:

Agroprojekce Litomyšl s.r.o., 2004: Doubrava, Záboří – Žehušice, oprava opevnění a odstranění nánosů z koryta

ČHMÚ, 2005: Hydrologická ročenka ČR.  ČHMÚ, Praha, 168 s.

Just, T., 2003: Revitalizace vodního prostředí: všem, kteří si chtějí udělat z příkopů a kanálů zase potoky a řeky. Praha, 144 s.

Just, T., 2005: Vodohospodářské revitalizace a jejich uplatnění v ochraně před povodněmi. Praha, 359 s.

Kender, J., 2002: Krajina a voda: kniha o krajinotvorných programech. Praha, 143 s.

Králová, H., 2001: Řeky pro život. Revitalizace řek a péče o nivní biotopy. Brno, 439 s.

Povodí Labe, závod Pardubice: Doubrava, Záboří – Libice (ř. km 0,0-63,0), stanovení záplavového území. Technická zpráva

Šlezingr, M., 2005: Stabilizace říčních ekosystémů. Brno, 353 s.

Vrána, K., 2004. Revitalizace malých vodních toků – součást péče o krajinu. Praha, 60 s.

Internetové zdroje:

Abbe, T., 2003: Wood in River Rehabilitation and Management

Čamrová, L., Jílková, J. a kol., 2006: Povodňové škody a nástroje k jejich snížení

Podoubraví, počátky antropogenní činnosti

Web Povodí Labe s.p.

 
 

 

 
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License .